Postel z palet

Proti paletám v podstatě nic nemám jsem v podstatě nic neměl dokud přítelkyně nenavrhla, že z nich uděláme postel. Jako nápad proč ne, dokonce se dá taková postel pořídit za nehorázný tisíce už hotová, ale co si můžeš ztlouct sám – ztluč si.

Palety obstarala monini, a já jsem si vzal na starosti ten zbytek. Už po bližším prozkoumání bylo jisté, že před natíráním bude potřeba povrch trochu dodělat, protože až na první pohled velmi zachovalé palety, lezly z nich hřebíky a třísky úplně všude.

Po obroušení asi dvou palet (z osmi) jsem toho měl docela plný kecky (a plíce) – to by jednoho nenapadlo, jak je ten povrch členitej.

Natírání bylo to samý, a i ve dvou lidech to byla docela pakárna natřít ze všech myslitelnejch stran aby pak někde nebylo vidět něco nenatřenýho.

Hřebíky zatlučený, palety pěkně natřený a já si vymyslel, že hřebíky pojistím ještě šrouby, aby byla postel pevnější a nezačala časem v povolených hřebíkách třeba vrzat. Šrouby jsem hodně šidil, ale i tak jich padlo 18 na paletu (krát 8!). Po třech hodinách jsem toho měl já i akuvrtačka dost.

Při sestavování se zažalo ukazovat, že jsem jednat blbě vymyslel, jak budu palety šroubovat k sobě a jednak (víte že „druhak“ se nesmí psát? Mě se to tak vždycky líbilo), že paletáři nehrajou na milimetry ale spíš na půlcentimetry. Poskládání bylo tedy pro puntičkáře noční můrou.

Aby se palety nešoupaly po zemi, tak jsou opatřeny čteverečky koberce (8×8 cm), který jsem chtěl přitlouct hřebíkem, neměl jsem jich ale tolik, nápad se sešívačkou ztroskotal na absenci sešívačky, takže přišel na řadu zbytek montážního lepidla v kartuši. Výslednou postel zvládne po plovoucí podlaze posunout jeden člověk.

Sešroubovávací improvizace je vidět na fotkách, plus jsou obě patra ještě sešroubovány k sobě. Při rozměru palety 120×80 cm by měl uprostřed vzniknout čtverec 40×40cm – když jsem ty palety viděl 39 byla dobrá volba – nemusel jsem se trápit s tím, že by tam nepasoval.

Na vršek palet jsem chtěl dát třeba dírkatej sololit aby neležely matrace přímo na patetách (ač broušené a natřené, pořád to není zrovna na posezení nudistům). Sololit nebyl, tak staré povlečení zastalo jeho funkci a matrace se nedřou přímo po dřevě.

Jako bonus je výsledný celek shodné výšky jako můj neoblíbenější kus nábytku – stoleček Lack z Ikey za kilo a něco.