básně od stmívání do úsvitu

Ivo Štuka, 1957

Zavři oči při políbení,
oči
jsou černě zarámované šachty do duše,
zavři oči
a duši v sobě zamkni,
chci tě políbit celou,
zavři oči,
když svoji duši
chvějivě vlévám
do svitu tvého těla,
zavři oči,
abys mne bez duše neviděla.

Daruješ-li mi spánek,
nechci spát,
vždyť ve snu ztrácím tvoje podoby
jak rukavičky,
jedna je zbytečná, když druhá chybí.
Daruješ-li mi bouři,
jež v slastné křeči, v žáru
zem spojí s oblohou,
já nechci odblýskat
a odplynout,
když chvilka blesku
prodloužit se nedá.
Daruješ-li mi svítání,
mně chybí noc,
sochařka vidin…
Kdybych tě stokrát pohltil
a stokrát utopil se v tobě
jak v kouzlu nevýslovném,
stále mi něco chybí…

…