all hail to rehor.drevotriska! na tohle jeho ditko jsem ted nahodou narazil.

Zelený mrak sedí na nádraží.

Způsobuje tak schůzku národů a jejich stěhování.

Tmavá hudba jim hraje do podřepu, ale nikdo ji nevidí.

Slýcháme jen kýchání, když se koleje třesou a vlak třepotá na chvíli ve vzduchu.

Jeho smutný dopad národy nesou těžce a spoléhají na své úmrtní listy.

Kobylky padají ze stromů bezelstně na šídla, která je probodávají.

Potok krutě zurčí, žáby topí ryby a sedají na pramen.

Déšť z oblaku prší od nádraží k Bohu, země hltá vodu a rostliny mění barvu.

Jejich květy jsou hořké a z továrny srší popel, který je pojídán tmavým člověkem s rozšířenými zorničkami.

Spánek ho ukolébá, uvrhne do dětství a veselé marnosti.

Zde všechno začalo, když dým rozpustil mlhu a stohy slámy začaly hořet.

Švábi praskali a vůně čerstvě upečeného chleba dusila malé děti.

Kočka škrábala na dveře, ale nikdo neotvíral, protože máry byly ze třpytivého skla a Ježíš byl zrovna přikován ke skále, vlasy mu ohnivě plály.

Šestinozí psi mu hryzali nohy a mrak stále seděl na nádraží, nedbajíc tíhy Boha.

TLUČTE KOUZELNÍKA!