Vydáno dne 07. 08. 2007

Zákazník chce výkon. Zákazník chce sílu. Zákazník chce brutal power. Ale zákazník za to nechce moc zaplatit. Jak se s tím výrobci vypořádají?

Jak to chodí jinde?

Nejdále v tomto pokročili výrobci audiozařízení. Zákazníkům již před řadou let přestaly vyhovovat „směšné“ výkony jejich zesilovačů, přehrávačů a rádií. Vždyť co to je 5, 10 , 15 či 20 Wattů? Zákazníci požadovali stovky Wattů. Ovšem když jim výrobci nabídli špičková zařízení s brutálním výkonem, nikdo je nekupoval. Byly šíleně drahé… A tak přišly firmy s PMPO (Peak Music Power Output). Díky PMPO se kdejaké čínské chrchlátko může honosit nápisem podobným tomuto:

… ovšem někde v rohu musí být ještě dodatek: P.M.P.O.

A co je tedy PMPO? To je právě ten problém. On to totiž snad nikdo přesně neví… Někde se uvádí, že PMPO udává jaký teoreticky maximální výkon je schopen reproduktor vydat, aniž by došlo k jeho poškození. Jinde zase, že PMPO je krátkodobý maximální teoretický výkon, které je zařízení schopno poskytnout po dobu maximálně 25 milisekund. Jako spousta jiných věcí se i PMPO dá vypočítat. Opět existuje celá řada vzorců, ale nejblíže realitě je asi tento:

P_p = P_r x V_t

Kde:

Pp =	Výkon PMPO.
Pr =	Skutečný (reálný) výkon.
Vt =	Věk vaší tchýně. Nemáte-li tchýni, dosaďte věk vaší babičky. Nemáte-li ani babičku, dosaďte libovolné číslo z intervalu 50 až 100 v závislosti na velikosti zařízení.

Příklad 1: Zbastlili jste si bedničky k počítači. Použili jste již obstarožní, ale prověřený TDA2005 s výkonem 2×10W. Před svou 60-letou tchýní se klidně můžete vytahovat, že ty vaše bedny dávají až 600 Wattů PMPO na kanál…

Příklad 2: Koupili jste si bedničky k počítači. Na bedničkách je udáván výkon 320W PMPO. I vaše 80-letá babička ví, že vám k poslechu 4 reálné Watty stačí…

Existují i další vzorce a definice. Která je ta správná asi nikdo netuší. Rozhodně je ale správné následující tvrzení: PMPO je reklamní trik, jehož údaj nemá pro spotřebitele žádný praktický význam!

Úplně nejdále jsou v tomto autohifisté. Jejich brutální zesilovače již pokořily psychologickou hranici jedné kilowatty (1000W PMPO). Napájení přivedou přímo od „baterky“ svářecím kabelem. Na viditelné místo (nejlépe na zadní plato) umístí obrovskou tavnou pojistku 150A v obrovském průhledném pouzdře se zlacenými kontakty. Vůbec všechny kontakty, svorky a konektory musí být zlacené. Před zesilovačem je vřazen „kapacitor“ 1 Farad s digitálním měřičem palubního napětí (modrý LED displej). K reproduktorům je od zesilovače přiveden signál prostřednictvím speciální reproduktorové dvoulinky. Pod její průhlednou izolací jsou žíly z bezkyslíkaté mědi o průřezu, kterým by se elektřinou dala zásobovat menší vesnice (Od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty). Byla by to paráda, kdyby…

…kdyby ten zesilovač nebyl jištěnej svou vlastní tavnou pojistkou 20A

…kdyby ta pojistka nebyla minimálně 1,5× naddimenzována a maximální trvalý proud do zesilovače by tedy nebyl cca 13A

…kdyby palubní napětí v autě nebylo při chodu motoru cca 14,4V

…kdyby příkon zesilovače nebyl P=UxI tedy 14,4×13 tedy 187,2Wattu

…kdyby účinnost toho zesilovače (včetně případných měničů a zdrojů) nebyla cca 60%. Myslíte, že účinnost je větší? Tak proč ty masívní chladící hliníkové profily? A proč mají některé zesilovače dokonce vlastní ventilátory? Přeci čím větší účinnost, tím méně odpadního tepla, ne?

…kdyby reálný výstupní výkon nebyl tedy 60% z 187,2 tedy asi 112Wattů.

…kdyby těch 112W nebylo při zkreslení 50%, při kterém dokáže muziku poslouchat jen opravdu hodně nenáročný fanoušek…

…kdyby se prostě více myslelo…

Á propos, víte že v dávných dobách při poslechu elektronkových rádií s výstupním výkonem 3W drnčely okenní tabulky? A víte proč? Nebyly plastový okna. Okenní kit ztvrdnul, smrsknul se a skleněné tabulky měly v rámu vůli…

původní článek naleznete na serveru svarbazar.cz